B jako balkánský basketbal

Nebo také b jako bulkuk, tedy bulharský výraz pro odpad, odpadky. Velké téma zdá se.

Pojetí pořádku je v Bulharsku totiž poměrně zajímavé. Obecně se dá říci, že se chovají poměrně racionálně dle hesla co není celé moje, to mne nezajímá. Tento přístup lze vypozorovat prakticky všude. Počínaje tím, že paneláky z předrevoluční éry se rozpadají a každý si opravuje jen tu svoji malinkou sekci. Vymění okna a vybírá si přitom dle svého vlastního uvážení, to znamená, že se nenechá svazovat ani velikostí a tvarem původních oken ani jejich barvou. Pak si svoji kóji zateplí. Samozřejmě na polystyren dáme barvu. Opět nás přitom vůbec nezajímá, že soused má svůj panel natřený na zeleno, my si ho natřeme na oranžovo. V současné době už u většiny paneláků nejde určit, jak vypadaly původně. A upřímně řečeno vypadají strašně. Jejich okolí je snad ještě depresivnější. Poté, co obrovská sídliště komunisté postavili, nelámali si hlavu s okolím domů. Zeminu nikdo nesrovnal, nikdo nevysadil ani záhony ani trávníky. A tak dnešní zeleň roste na pahorcích zbylých po výstavbě, není v nejmenším udržovaná a vypadá to tam jako v příkopu u hlavní silnice.

Nejsem si jistá, jak funguje vyvážení odpadků. Zcela jistě zde nefunguje jednotná sazba na obyvatele jako u nás. Popelnice jsou rozmístěny sporadicky po ulicích a vždy jsou otevřeny. To má za následek, že při větším závanu letí odpadky ven. Ale příčinu to má čistě praktického rázu. Takový Bulhar neplýtvá časem. Doma vezme tašky s odpadky a nasedne do automobilu. Stáhne okýnko a nízkou rychlostí projíždí kolem popelnice. Zamíří a hodí! Zásah? Většinou se skutečně pytlem s odpadky do popelnice trefí! Holt léta praxe se nezapřou. My tomu říkáme balkánský basketbal. Prý se pěstuje nejen v Bulharsku, ale i v okolních zemích!