Gorna Orjachovica

Gorna Orjachovica byla vlastně tovární kolonií. „Myšlenka založení cukrovaru na Balkáně vznikla kolem roku 1910 a jejím autorem byl centrální ředitel Pražské úvěrní banky ing. Rudolf Picka. Při hledání vhodného místa k výstavbě cukrovaru padla volba na Gornou Orjachovici v okrese Veliko Tarnovo. 

Bulharské úřady daly souhlas k založení Bulharsko-české akciové společnosti pro průmysl cukerní roku 1911 a v červenci následujícího roku se započalo s výstavbou továrny a o něco později i úřednické a dělnické kolonie. 

Cukrovar byl roku 1923 rozšířen o lihovar k zpracování melasy a o továrnu na potaš, roku 1925 byla v jeho blízkosti založena i továrna na výrobu umělých hnojiv, dále keramické závody a s účastí Bulharské akciové společnosti továrna na cukrovinky. 

Roku 1929 žili v tovární kolonii 224 Češi, z toho 83 muži, 79 žen a 62 děti, dále 108 Bulharů a 53 Rusi, tedy celkem 348 osoby.“ 

Gorna Mitropolja

Do začiatku 20. storočia deti navštevovali bulharské školy. Po slovensky sa učili čítať aj písať doma, príležitostne ich to učili laickí kazatelia.

Roku 1923 dostali Slováci v Bulharsku úradné povolenie na zriadenie slovenskej školy v Gornej Mitropoliji. 

V rokoch 1923 – 1937 fungovali slovenské školy v Mrtvici, Brašljanici a Vojvodove. Pôsobili ako ľudové (1.- 5. ročník) a doplňovacie, čo znamená, že slovenskí žiaci ich navštevovali popri oficiálnych bulharských školách.

Výnimočné postavenie získala v rokoch 1925 – 1934 slovenská škola v Gorne Mitropoliji. Spočiatku pôsobila ako samostatná národnostná ľudová škola a od roku 1928 ako meštianska škola, ktorá na ľudovú nadväzovala ďalšími troma ročníkmi.         

Slováci v Bulharsku roku 1934: